PRŮMYSL 4.0

Průmysl 4.0 je národní iniciativa prezentovaná v září 2015 Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, která navazuje na koncept představený na Hannoverském veletrhu v roce 2013.

Základní vize předpovídá vznik „chytrých továren“, pracujících na platformě kyberneticko-fyzikálních systémů, zahrnujících inteligentní procesy autokonfigurace i autodiagnostiky, požadavky na aplikovaný výzkum, standardizaci, bezpečnost, dopady na trh práce, vzdělávací soustavu i regulatorní prostředí.

Pomocí metod a nástrojů Průmyslu 4.0 by mělo dojít k úsporám času a peněz a zvýšení flexibility firem a tím i kvality lidského života

Základními pilíři iniciativy Průmysl 4.0 jsou Kyberneticko-fyzikální systémy, Internet věcí, Internet služeb, Digitální ekonomika, Procesy rychlého projektování ad.

Jak se inciativa Průmysl 4.0 dotýká firemních aktivit a zákazníků společnosti KOMORA s.r.o.?

Plnou integraci decentralizovaných modulárních řešení v rámci Průmyslu 4.0 si nelze představit bez standardizace, přičemž bude zcela nezbytné podřídit všechny standardy, včetně vnitropodnikových, požadavkům a mezinárodním standardům a efektivně zahrnout management procesů i lidí vč. propojování navenek i uvnitř. Vysoké přidané hodnoty lze dosáhnout pouze sdílením dobré i špatné praxe, předáváním dat a informací zákazníkům i konkurenci, ale k takovému řešení není v současné době na trhu ochota. Je však potřeba vnímat změnu tržního prostředí a samotného trhu, který se neustále zmenšuje, neboť téměř každá zákazník vyhledává personifikovanou nabídku i individuální řešení svého požadavku. Nejdůležitější složkou se tak stává rychlost dodávání strukturovaných i nestrukturovaných dat v celém životním cyklu nabídky, výroby, dodávky i následné zákaznické péče.

Předpokladem bezpečnosti podniku je analýza bezpečnosti aplikací, strategie bezpečného vývoje a monitoring rizik. Firmy musí umět zajistit efektivní a komplexní centralizovanou správu všech koncových zařízení v rámci celého podniku za účelem minimalizace nákladů a proaktivní obrany proti malwaru a dalším hrozbám z internetu. Musí být také schopny identifikovat klíčové systémy obsahující citlivá obchodní data, jejich zabezpečení a nastavení centralizovaného systému pro správu přístupů k těmto informacím.

S bezpečností vlastních průmyslových zařízení a procesů těsně souvisí i bezpečnost infrastruktury, jak veřejné, tak privátní, stejně jako dočasně pronajímané. Za jednotlivé úrovně globálního systému bezpečnosti, spolehlivosti a dostupnosti infrastruktury musí být nastavena jasná zodpovědnost na úrovni dílny, podniku, odvětví či na úrovni státu a mezinárodních organizací.

Pozornost musí být cíleně věnována i bezpečnosti automatizovaného provozu zařízení, ať již pro člověka, tak i jako prevence proti prvotnímu zničení zařízení. Důležitým prvkem je rovněž legislativní ošetření konkrétní zodpovědnosti za činnost autonomních systémů, zejména za škody, které by mohly vzniknout jejich chybnou funkcí.

Nedílnou součástí se stane tzv. Internet věcí (Internet of Things, zkratka IoT), který je hlavní platformou vzájemné interakce nejen mezi jednotlivými systémy, ale i mezi jednotlivými výrobky, přičemž přinese zcela nové možnosti jejich ovládání, sledování a zajištění pokročilých služeb. Je však nezbytné zajistit, aby „chytré“ výrobky uměly predikovat budoucí chyby i diagnostikovat již vzniklé chyby. K dosažení kontinuální diagnostiky je zapotřebí zajistit, aby výrobky uměly nejen odesílat data o svém aktuálním stavu, ale také je musí umět ukládat tak, aby v případě ztráty spojení, výpadku elektrické energie či jiném poruchovém stavu byly schopné odeslat zpožděně dávková data ke zpracování. 

Nelze zastírat, že tato plná integrace a sdílení dat vyvolává i oprávněné obavy. Zařízení, která se dokážou sama připojovat k internetu, představují i velké bezpečnostní riziko. Není žádným tajemstvím, že kyberzločinci neustále hledají nové cesty, jak se lidem dostat do počítačů. Internetem často šíří nebezpečné viry, prostřednictvím kterých jsou pak schopni napadené stroje ovládat na dálku.

Uživatelé častěji dbají na zabezpečení svých počítačů, a proto se útoky stále více zaměřují se na zařízení IoT, tedy na chytré přístroje, které jsou schopny připojovat se na internet a komunikovat mezi sebou. Typicky jde například o zařízení, která umožňují sledování či ovládání některých funkcí na dálku. Připojit se k nim je možné prostřednictvím chytrého telefonu nebo počítačového tabletu přes internet, i když je uživatel na druhém konci planety. Primárně se jedná o nejrůznější rekordéry, meteorologické stanice, kamery, termostaty, ale klidně také chytré žárovky, u kterých je možné upravovat teplotu světla.

V celkovém kontextu problematiky nelze zabezpečení dat podceňovat. Pokud se někomu zdá uplatnění popsaných postupů jako vize vzdálené budoucnosti, je potřeba aby se podívat na dílčí části k jejichž legislativnímu naplňování bude docházet v nejbližším období.

V květnu 2018 vstoupilo v platnost nové nařízení Evropské unie o ochraně dat (2016/679). Podle Obecného nařízení pro ochranu údajů v EU (neboli GDPR), budou moct úřady za nedostatečné zabezpečení dat pokutovat firmy až do výše 4% ročního obratu společnosti (nejvýše do 20 milionů eur). Směrnice GDPR stojí výrazně na straně zákazníků a týká se například i firem, které elektronická data neuchovávají a mají jen papírové formuláře.

S neobvykle tvrdou směrnicí na ochranu dat koncových zákazníků se budou muset vypořádat všechny tuzemské firmy, jichž je v Česku přes 430 tisíc. Pokud firma prokazatelně nedeleguje odpovědnost za problematiku na některého ze svých zaměstnanců, zůstane na statutárním orgánu firmy. Mezi první nezbytné kroky bude patřit změna souhlasů pro sběr dat, opravy smluv s dodavateli i přepracování řady dalších dokumentů a současně prokázání úrovně zajištění osobních údajů či systému kontroly přístupu k datům a úrovně jejich šifrování.

Nově dojde ke dvěma zásadním změnám, jejichž dopad dnes zřejmě nikdo neumí vyhodnotit – za únik dat ze vzdáleného datového úložiště (cloudu) ponesete trestněprávní zodpovědnost majitel dat, nikoliv jejich správce, což je výrazná změna oproti současné legislativě a rovněž vznikne nová povinnost nahlásit jakoukoliv ztrátu dat či napadení Úřadu pro ochranu osobních údajů.