Vodík
Vodík je nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a třetím nejrozšířenějším prvkem na Zemi a je vázán v mnoha sloučeninách. Neomezené množství je ho obsaženo ve vodě a především je obsažen ve všech používaných uhlovodíkových palivech. Voda zabírá cca 72% povrhu Země, což podle studie USGS (United States Geological Survey, Geologická služba USA) představuje cca 1,332 miliardy km3, z nichž 11,2% tvoří vodík.
Jedná se o nejjednodušší a nejlehčí chemický prvek, který je 14x lehčí než vzduch a vede teplo 7x lépe než vzduch. Jedná se o jeden z hlavních stavebních prvků života na Zemi. Vodík je prvek s protonovým číslem 1 a značkou H.
Při použití vodíku jako paliva je jeho hlavní výhodou ekologičnost spalování. Spalováním vznikne energie (tepelná, mechanická, elektrická ad.) a vedlejší produkt, kterým je voda.
Barvy vodíku
Vodík se dnes získává různými způsoby a podle toho se rozlišují různé druhy vodíku. K jejich označení se používají barvy.
Jednou z možností, jak získat vodík je z fosilních paliv jako je uhlí a zemní plyn. Vodíku pocházejícímu z uhlí se říká „hnědý“, vodíku ze zemního plynu „šedý“. Získává se jako druhotný produkt nejrůznějších průmyslových procesů. Nejrozšířenější je tzv. parní reformace, to je zahřívání na vysoké teploty spolu s vodou. Většina dnešní produkce vodíku je šedá. Parní reformace se přitom spoléhá na fosilní paliva a při výrobě vodíku uvolňuje CO2, s její podporou se tedy dlouhodobě nepočítá
Šedý a hnědý vodík lze trochu vylepšit tím, že se produkovaný oxid uhličitý zachytává technologií CCS (Carbon Capture and Storage) a CCU (Carbon Capture and Use). Tím vznikne takzvaný modrý vodík, který pak v celkové bilanci vychází díky odfiltrování emisí lépe, přestože je jeho zdrojem zemní plyn nebo metan.
Vyrábí se z jaderné energie a je považován za nízkoemisní. Označení je stále nejednotné.
Hlavním cílem vodíkových technologií je ale zbavit se závislosti na fosilních palivech a vyrábět tzv. zelený vodík. Ten vzniká elektrolýzou vody, kdy se rozděluje molekula vodíku od molekuly kyslíku za využití elektřiny. Pokud je energie pro tento proces získaná z obnovitelných zdrojů, je proces považovaný za „zelený“, a vzniká tedy „zelený vodík“.
Vodík má významný potenciál pro dekarbonizaci spotřeby energie. K naplnění tohoto potenciálu je však třeba překonat několik překážek týkajících se skladování, přepravy a distribuce